Také v letošním roce pořádala Ambulance klinické logopedie Nemocnice Blansko příměstský tábor, tentokrát s podtitulem Křížem krážem se zvířátky. O děti, které byly rozděleny do dvou skupin na předškoláky a školáky, se staraly tři logopedky a několik praktikantek. Deset dní v červenci, vždy od pondělí do pátku, se neslo ve znamení zvířátek všeho druhu. Každý den se všichni ocitli v jiném pavilonu.
Táborníci se usídlili v prostorách klubu Ulita, kde měli k dispozici dostatek místa pro vnitřní i venkovní zábavu, ale i logopedická cvičení. „Starší děti se zabývají čtením, psaním, rozvojem a upevňováním toho, co celý rok dělají ve škole. Menší děti se snaží upevnit to, co jsme se učili celý rok v logopedické ambulanci, a ukázat to ve skupině. Dále se učí hledat si kamarády, říct si o pomoc, velet skupině, říct ostatním, co mají dělat, na druhou stranu se i podřídit skupině. Většina her je zaměřena nejen na výslovnost jako takovou, ale i na obsahovou složku, slovní zásobu, jemnou i hrubou motoriku. Děti běhají, skáčou, mají rozcvičku…,“ vyjmenovává vedoucí Ambulance klinické logopedie Nemocnice Blansko Miroslava Dyčková.
Logopedická ambulance tento příměstský tábor pořádala již šestým rokem. Většinou bývá určen pro děti od pěti do devíti let. Letos se přihlásily poprvé i děti starší; o tábor byl mimořádný zájem a zhruba do týdne se kapacita naplnila. „Tábor děláme proto, že práce s dětmi je jiná v ambulanci a jiná ve skupině. Do ambulance dítě přijde, sedne si a povídáte si s ním, na táboře zase můžete dítě vidět ve skupině – jak navazuje kontakty, zda používá to, co ho učíte,“ vysvětluje logopedka.
Příměstský tábor je vhodný zejména pro děti, které mají jít po prázdninách do první třídy. „Předškoláci se učí, jak pracovat se zátěží. Jejich rodiče se zase učí, jak to bude vypadat v září. Když totiž každý den mají pevný režim a řízený program, dá se to připodobnit ke školní výuce. Dopoledne ve škole zpravidla děti ze sebe vydají veškerou energii, aby ukázaly paní učitelce, jak jsou šikovné, ale doma už jsou unavené a rodiče se jim musí přizpůsobit,“ podotýká „ošetřovatelka zvěře“ Miroslava Dyčková.
Spolu s ní se o „zvěřinec“ staraly „ředitelka ZOO“ Markéta Čejpová a „zootechnička“ Lucie Gašičová. Dětem se věnovaly skupinově i individuálně.
Táborový program je vždy tvořen tak, aby rozvíjel grafomotorické schopnosti dětí, sluch, zkrátka všechno, co potřebují k tomu, aby mohly jít do školy a byly schopné sedět, poslouchat a naučit se to, co se ve škole naučit mají. „Učíme je přihlásit se a nekřičet. Dále samostatnosti, aby se o sebe uměly postarat. Svačinky si nosí z domu právě proto, aby se naučily otvírat box, pití, uklidit po sobě odpadky,“ popisuje logopedka s tím, že při vyzvedávání dětí je vždy i prostor popovídat si s rodiči, sdělit jim, jak se jejich potomkovi daří a co je třeba procvičovat.
Dva týdny jsou sice dlouhá doba, ale ideální k tomu, aby to, co se děti v prvním týdnu naučí, v tom druhém fixovaly a upevňovaly.
Každý rok je tábor zaměřen na něco jiného; témata se ale po pár letech opakují, protože jsou důležitá. „Nejradši máme téma kolem zvířátek, protože víme, že každé zvířátko nás může něco naučit, každé je zajímavé,“ upozorňuje Dyčková.
Začít pořádat logo tábory byl právě její nápad. „Často za mnou rodiče přicházeli s tím, že ve školce jim paní učitelka říká něco jiného, než oni vidí na individuální logopedii. Abych jim mohla poradit, proč se to děje, začali jsme dělat skupinové programy. Na nich jsme zjistili, že děti potřebují trochu intenzivnější péči. Tu jim můžeme poskytnout na příměstském táboře,“ vysvětluje vedoucí logopedické ambulance.
A jak vypadal táborový den? Ráno děti podnikly vždy nějakou aktivitu zaměřenou na grafomotorické dovednosti. Letos se učily malovat zvířátka. Měly rozfázovaný postup, jak se zvířátko maluje. Když byl hmyzí pavilon, učily se motýlka, v opičím pavilonu opici… Díky tomu, že si rozplánovaly, jak to udělat, se pak ani nebály zvířátko namalovat.
Pak přišla rozcvička na hudbu – rozvoj hrubé motoriky. Potom měly děti své skupinové programy. Nechyběl samozřejmě ani pobyt venku. Po obědě byla přestávka, většinou se pustila pohádka, aby si děti odpočaly. Po přestávce se znovu vrhly na skupinové programy a individuální logopedii.
Vždycky jednou za týden tábor oživí speciální program, tentokrát to byla mini zoo a projížďka na koních. Děti si také z příměstského tábora něco odnesly domů, a to ptačí budky. Každý si barevně natřel budku podle své fantazie a měl za úkol s rodiči ji pověsit na zahradě, ať už u domu, na chatě či u babičky.
Mezi dětmi panovala přátelská atmosféra. „Nejvíc se mi líbila mini zoo, malého škrtiče jsem si nechal dát na krk,“ chlubí se odvážný Davídek Krutiš. „A ještě se mi líbilo, jak jsme se koupali na přehradě,“ dodává šestiletý hoch, který se v září chystá do první třídy. Mini zoo se nejvíc líbila také osmileté Aničce Šenkýřové, která ráda navštěvuje logopedickou ambulanci i během školního roku. „Je tam legrace,“ usmívá se dívka. Oba shodně přikyvují, že si mezi dětmi našli i nové kamarády.
Logo tábor si pochvalují nejen děti, ale i jejich rodiče. „Syn byl na logopedickém táboře už podruhé. Ani jsme nezaváhali, protože tu je spokojený a víme, že mu to pomáhá s mluvením, takže jsme ho automaticky přihlásili i letos,“ zmiňuje tatínek budoucího čtvrťáka Radek Straka.
Stejně tak maminka osmiletého chlapce Darja Orlová na logopedický tábor nedá dopustit. „Synek je na něm už potřetí. Od svých devíti měsíců má kochleární implantát, proto má velmi špatnou slovní zásobu. Za těch táborových čtrnáct dní je na něm vidět velký posun. Opravdu si toho cením, logo tábor nám moc pomáhá. Rozvíjí pozornost, grafomotoriku, řečový projev, prostě vidím vždy pokrok ve všem,“ chválí si.
„Chtěla bych poděkovat celému logopedickému týmu. Poslední rok nebyl vůbec lehký, a přesto se naše logopedky vrhly do pořádání tábora, i když nikdo předem nevěděl, za jakých podmínek jej bude možné uskutečnit. O to víc si vážím toho, že měly sílu tuto oblíbenou a úspěšnou akci zorganizovat,“ říká ředitelka Nemocnice Blansko Vladimíra Danihelková.
Rádi bychom poděkovali Ulitě Blansko, z.s. za poskytnutí prostor a zázemí, dále společnosti Partystany AZ, s.r.o. za pronájem stanu, který nám zajišťoval úkryt před deštěm i sluníčkem, firmám Catering Dušan Wolf za zajištění obědů a Lahůdky Nečas s.r.o. za zmrzlinu pro děti.
Nesmíme zapomenout poděkovat ani Mobilnímu Zvěřinci, který přivezl zvířátka všeho druhu, Penzionu U Strakatého koně za využití jezdeckého klubu a v neposlední řadě si poděkování zaslouží i pan Roman Dyčka Dvořák za to, že nám vyrobil budky a dodal štětce a barvy na nátěr.
Fotografie z logo tábora i krátký report z každého dne najdete na Facebooku Nemocnice Blansko.
